Výlet k Barrandovskému mostu

Zpět na úvodní stránku...

Už dlouho jsem si říkal, že po zimě opráším své kolo a někam vyrazím. Pořád jsem nevěděl kam, avšak po jedné cestě vlakem jsem měl jasno. Mým cílem byla nová stezka mezi Zbraslaví a Modřanami a také Barrandovský most.

S bratrem Honzou jsme vyrazili teprve okolo jedné hodiny, ale já už věděl, že stihneme projet celou trasu. Hned na začátku jsme museli překonat velkou překážku - jak se dostat na druhý břeh Vltavy, protože po frekventované silnici na levém břehu se nám nechtělo.Jelikož v době našeho výjezdu dlouho nejel žádný vlak, rozhodli jsme se pro cestu přes železniční most. Avšak všem důrazně doporučuji, aby do Skochovic jeli vlakem, za těch pár korun to stojí.

Jakmile jsme se dostali do Skochovic, měli jsme vyhráno a mohli směle pokračovat dále po pohodlné asfaltové cestě. Mezi Skochovicemi a Vraným nad Vltavou jsme obdivovali krásný výhled směrem na vysílač Cukrák a přitom nás minul protijedoucí vlak. Poté jsme projeli okolo pěkně opraveného nádraží ve Vraném (jestli tudy někdy budete projíždět, můžete se tu pohodlně občerstvit). Naše další cesta vedla směrem k hojně využívanému přívozu a mezitím jsme měli možnost pokochat se pohledem na místní kostelík svatého Jiří.

Hned za Vraným se nám otevřel nádherný výhled na nedaleké skály a údolí Vltavy. Cesta pak pokračovala pod oněmi skalami, až jsme se postupně dostali do nedaleké Zbraslavi. Na chvíli jsme se zastavili na místním nádraží a pak se konečně vydali dále k mostu přes řeku, u kterého již začíná budoucí stezka. Jelikož tato část ještě nebyla dokončena, museli jsme projet staveniště. Avšak dle pokročilé rozestavěnosti musím konstatovat, že nebude trvat dlouho a stezka bude v provozu. Mírně zaprášení ze stavby jsme ve zdaru dojeli až na konec a vydali se na již fungující část této stezky - z Modřan dále do Prahy.

Už od začátku jsem byl překvapen kvalitou cesty. Ač zde byl čilý ruch, cyklisté, bruslaři či lidé s kočárky tu projížděli zcela bez problémů. Po několika desítkách metrů jsme se dostali opět blíže ke břehu Vltavy. Sezení u dvou hřišťátek pro malé děti nás zlákalo a tak jsme tu při nádherném počasí strávili nejméně půl hodiny. Pokud hledáte odpočinek, pak je toto místo pro vás jako stvořené. Navíc je tu možnost lehnout si na pláži, avšak nevím, jestli se tu v létě dá i koupat.

Po odpočinku jsme vyrazili dále směrem k Braníku. Zde už bylo vidět, jak se cyklostezka větví, takže kdo má chuť, může jet i do jiných částí Prahy. Podél trati jsme postupně dojeli až k odbočce, která nás zavedla zpět k Vltavě. U řeky jsme odbočili na jakýsi val obsázený stromy, po kterém jsme dojeli až do Braníka. Na jeho konci jsme navštívili zajímavě schované, avšak hojně navštěvované, občerstvení. Poté jsme pokračovali ještě po značené stezce až k Barrandovskému mostu, kde se stezka mírně změnila - museli jsme jet v pravém jízdním pruhu, protože byla rozdělena pruhovanou čárou na dvě části jako silnice. Dobrý nápad, jak zvykat děti na silniční provoz.

Jelikož nám ještě zbývalo trochu času, než jel vlak zpět do Měchenic, zajeli jsme si ještě malý kousek směrem na Výtoň (o další trase poreferuji příště) a pak se vrátili na nádraží do Braníka. Odtud jsme se vrátili vlakem až do Měchenic. Musím říci, že tento výlet se mi velmi líbil a vřele vám ho doporučuji. V době psaní tohoto článku stezka ještě nebyla oficiálně otevřena, ale nyní ji projedete bez problémů. Kromě toho jsou na stezce vyznačeny také pruhy.